Sociální sondy dle iDnes ● babišovská tolerance homosexualismu ● v práci neznám bratra ● „český“ dar světu?
Babišův informační
moloch iDnes.cz spustil seriál Lidé Česka. Jedná se o
cyklus rozhovorů s několika desítkami osob, které nepatří
mezi obvyklé zájmy novinářů. I když 28.prosince se o ryzosti původního záměru dá pochybovat, neboť zpovídaný
si na světlech reflektorů zakládá. Ovšem v jeho případě
kamery nesměrují na horní konec trávicí trubice.
Robert Mimra, pod
světáčtěji znějícím pseudonymem Ray Mannix, je
jednadvacetiletý mladík, který recipientům elektronické verze
Mladé fronty DNES překládá mnoho užitečných rad pro uplatnění
se v postmoderním světě.
Mimra je duševně
nemocný, byť mužská homosexualita je pro postmodernismus spíše
symptomem roztomilého ozvláštnění. Pokud je navíc zachycována
filmovým obrazem, pak v ní současnost dokonce dekóduje
umělecký projev. Neukotvený konzument babišovského plátku pak
snadno vstřebá redakcí předkládanou tezi, že hošánkovské
snímky jsou alternativou pro niterné vyjádření sebe sama.
V deníku budoucího
premiéra zpovídaná „osobnost“ se pochlubila dlouhodobým
producentským zájmem o své já. Počínající dokonce už ve věku
neplnoprávnosti, kteréžto právní omezení mu jeho filmovou
kariéru oddálilo. Avšak za následné tři roky od osmnáctin
stihl natočit přes dvacítku kinematografických perel (upoutávku
na jednu z nich dokonce iDnes převzala).
Čtenáři interview je
po babišovsku vštipováno, kterak se má obecně přistupovat
k práci. Práce je prostě práce a sympatie či nesympatie
musí jít stranou. Jedinou hodnotou budiž výdělek, tudíž řádný
pracant musí odložit veškerá svá osobní mínění. Jinak je
Robert Mimra sedací fajnšmekr: „Nepřemýšlím o tom, jestli se
mi partner líbí nebo ne. Mně se v podstatě zas tolik lidí
nelíbí, v osobním životě jsem vybíravý. Při práci ale prostě
natočíme scénu, dostanu peníze a jedu domů. Je to jako v každé
práci, kde ne každý člověku sedne.“
V rozhovoru přichází
řada i na několik ještě úchylnějších detailů, např. Mimrovy
domněnky o námaze filmování ve srovnání s fitcentry.
Pohovoří i o své oblibě v návštěvách kadeřnictví,
solárních studiích apod.
Ostudnou zprávou pak je
název nového homosexuálně-pornografického trendu, který si
uzurpoval mnohým lidem posvátné adjektivum: projekt Czech Hunter.
Aneb „videa založená na tom, že jde kluk po ulici a oslovuje
další kluky, jestli by se za peníze nesvlékli atd.“ Podle
hodnocení našeho umělce ovšem celá záležitost „není dobrá
vizitka, protože to je dost amatérsky natáčené.“ Doufejme, že
mezi normálními lidmi ve světě se povědomí o citovaném názvu
nešíří z úplně jiných důvodů….
Žádné komentáře:
Okomentovat